Ad Fontes

Snad nedosáhne civilizační tobogán hrozící na letošní zimu až k životní situaci těch nejubožejších z konce 14. století ve známém klenotu české středověké poezie.

Píseň veselé chudiny

Jižť nám zima přišla,
slyštež, odraní!
Zle sme se přivoděli
a šatuov nenie!
Zlý vietr věje,
zlá náděje!
Sychravice jdú
jedna za druhú,
činíť nám túhu.

A snieh prší zhusta,
to zlé znamenie!
Plášček, kabát zedraný,
nohavic nenie.
V létě spáchom,
nic nedbáchom,
co v zimě bude.
Náš těžký trude,
ano šatky chudé!

Milí chudí, těšmy se,
radost se nám stala!
Šaty s nás opršaly,
hlava oblínala!
Milí chudí,
núze nás pudí.
Kterak učiniti?
Nelze jinak býti
než bohu poručiti.

Kukly nám zle skrájeli,
kusa jich nenie.
Což sme psoty naseli,
toť bude plenie!
Z snopa čtvrtce,
smutno srdce.
O čem do Čech jíti?
Sobě odtušiti
a do krčmy jíti.

Pójdeme-li do krčmy,
nechtie nám naliti.
Ach, kterak jest nechutno
z suché čieše píti!
Truchel pěšec,
lačen měšec.
Kterak učiniti?
Sobě odtušiti,
bohu poručiti.

Buoh jest ščedrý dařitel,
komuž ráčí dáti;
na něm nelze vyláti
ani vyhněvati.
Komuž ráčí,
bez rozpači
dáť mu všeho dosti
z své hojné milosti
se vší ochotností.

Zastavme kyj s palicí,
však zbroje netřeba!
Kážem piva naliti
a kúpíme chleba.
Draho cení,
peněz není!
Všecko, což kúpiti,
vždy musíme mieti,
byť nám bylo vydřieti.

V pátek naše hody:
úkrop z studené vody,
kyselice s ščavú,
zaur se vší špatnú stravú.
Budú ryby?
Nelze chyby,
v Dunaji a v moři,
dražší než úhoři,
delší než pískoři.

Když bude v sobotu,
budem mieti psotu.
A v neděli ráno
v žaludku prostranno.
Sedem k stolu
chudí spolu,
kážem sobě dáti
větru posniedati
a nic obědvati.

A kuchaři naši
vaří nám ze mhly kaši,
ze tmy zvěřinu,
ve snách jeleninu,
náton pařie,
trdlo vařie,
chtiece hosti ctíti,
krmičku učiniti.
Nechajžť jsú s ní zbiti!

Nechajíc hrubých krmí,
milujeme zelé,
jelito s krúpami,
mléko kyselé
a zaštpici,
kapalici,
s mákem valdyně,
uzené, dýně,
hrách na okříně!

 

Vysvětlivky s trochou historické gramatiky a lexikologie:

spáchom, nedbáchom – minulý čas (staročeské imperfektum)
sychravice – sychravé počasí
túha – zármutek
plášček – pláštík
nohavice – kalhoty
opršaly – byly  zničeny deštěm
oblínala – olysala
kukla – kapuce
skrájeli – nastříhali, ušili
plenie – plevel
čtvrtce – čtvrt měřice
odtušiti – uleviti
truchel – truchlivý
vyláti – vymoci láním
vyhněvati – vymoci hněvem
bez rozpači – bez rozpaků
kyselice – kaše z ječné mouky (polenta)
ščáva – omáčka
zaur – synonymní označení kyselice (z německého „sauer“)
nelze chyby – bez pochyby
prostranno – prázdno
náton – špalek na štípání dříví
trdlo – palice
zaštpice – druh hrachové kaše
kapalice – syrovátka
valdyně – nudle, škubánky
okřín – mísa

 

 

 

 

 

 

Mgr. Karel Kiesenbauer je bohemista, germanista a překladatel, zabývající se zejména starší českou a německou literaturou.