Vladimír Štěpán: ČR šampionem v cenách energií
Ceny plynu a elektřiny lámou rekordy všude v Evropě. Proč je ale „šampionem“ Česká republika? Na otázky Sputniku odpověděl známý energetický expert Vladimír Štěpán.
Vladimír Štěpán: Ceny elektřiny a plynu se v ČR zvýšily o stovky procent, v ostatních státech V4 jenom o desítky procent. Příčin je více, privatizace energetických společností a tím ztráta kontroly nad cenami energií, nečinnost regulačního úřadu, špatné vztahy s Gazpromem počínají RWE, byl jsem jako expert u arbitráže v roce 2012. ČR by neměla kupovat plyn od RWE po jeho odchodu s ČR, Innogy je soukromý subjekt, roli národního importéra neplní. ČR by se měla dohodnout s Gazpromem, jak vyřešit situaci na základě dlouhodobého kontraktu na plyn. Je top zájem obou stran, ČR patřila dlouho k největším importérům ruského plynu. Gazprom myslím nemá zájem ztratit tento trh. Obnovitelné zdroje plyn nenahradí, i když tyto snahy jsou zřejmé. Nabídl jsem v tom pomoc, projednával jsem s Gazpromem kontrakty na import a tranzit plynu pro více států, vždy jsme se dohodli, a závazky obou stran byly plněny bez problémů. ČR musí diverzifikovat nákup plynu, nákup z burzy díky deformacím zejména ceny plynu ze strany EU nemůže být jedinou alternativou.
Dokáže si nová vláda poradit s energetickým problémem? Východisko je podle premiéra Petra Fialy v další výstavbě nových jaderných bloků a podpora obnovitelných zdrojů energií. Jsou opatření navrhovaná novou vládou dostatečná?
Green Deal může být respektován, ale ČR by si ho mohla a měla vykládat tak, že jeho základním obsahem je cíl snížit emise o 55 % do roku 2030. Jakými nástroji tento cíl ČR splní, by mělo být volbou státu, každý stát má jiné podmínky. Toto jsem pomohl prosadit v SR a vyplatilo se. Rozumný mix jaderné elektřiny, stimulace úspor energie a výstavby malých a středních zdrojů, využití zemního plynu ve vysoce účinných zdrojích by mohl snížení emisí o 55 % pomoci splnit, to by měl být základ energetické politiky ČR do roku 2040. Pan prezident Zeman má plnou pravdu, když říká, že direktivní nařizování nástrojů ze strany EU vede ke zvyšování cen energií, nevede ale kde zlepšování životního prostředí. Jak by jinak mohlo mít Německo nejvyšší ceny elektřiny v EU a nejhorší stav ovzduší od roku 1990, když vyrábí 60 % elektřiny z obnovitelných zdrojů?
Využívání stávajících jaderných elektráren je možné a nutné, a to co nejdéle. Výstavba nových JE je ale problematická z více důvodů, a nemůže proto být základem energetické politiky, určitě ne do roku 2040. EU sice zařadila jádro mezi zelené zdroje, ale stanovila takové podmínky, že výstavba JE je prakticky nemožná. Navíc, výstavba nových jaderných zdrojů trvá desítky let, investiční náklady se mnohonásobně zvýšily, žádný dodavatel nepodepíše penalizace za dokončení výstavby včas a za rozpočtové náklady. Skutečné náklady mohou pak být vyšší i o stamiliardy.
Pokud jde o přínos obnovitelných zdrojů, podívejme se na mapu emisí v Evropských státech: Německo má i přes masivní investice do OZE vyšší emise než Česko (zdroj Electricitymap). Slovensko má založenou energetiku na využívání jaderné energetiky, zemního plynu, snížení energetické náročnosti průmyslu, mixu více zdrojů. Ještě před několika lety byl stav ovzduší v SR horší než v ČR, nyní SR platí minimum za emisní povolenky a má jedno z nejčistších ovzduší v EU. Zásadním krokem k tomuto úspěchu byl přechod z uhlí na zemní plyn. Podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu je minimální. Z mapy je jasné, proč ČR platí tolik za emisní povolenky. Otázkou také je, jaký je přínos z dotací do obnovitelných zdrojů za stovky miliard korun, když emise zůstávají v ČR stále vysoké?
Z výše uvedeného je jasné, že využívání obnovitelných zdrojů by mělo být jedním z nástrojů pro snížení emisí, nikoliv závazným cílem. Jinak může být výsledkem to, co zažíváme v současné době, vysoké ceny energií a nelepšící se životní prostředí.
Co by podle vás bylo potřeba udělat především pro stabilizaci situace, aby pojem „energetická chudoba“ zmizel z lexikonu českých médií?
Premiér oznámil, že rok 2022 bude velmi těžký i díky cenám energie. A jako řešení ze strany vlády uvedl sociální opatření. Problém vidím v tom, že hasí požár, ale ne jeho příčiny. Hloubku problému a nástroje pro jeho vyřešení pan premiér neuvedl. Sociální opatření nestačí. Pan Fiala bude muset odpovídat na stále častější a důraznější dotazy občanů a firem, proč právě v ČR jsou tak vysoké ceny energií, daleko vyšší než v jiných státech, a jak situaci vyřeší. Proč jenom v ČR nelze prosadit žádný návrh na snížení cen energií, přestože výrazně vyšší ceny energie zůstanou v ČR i v roce 2023, a dalších letech.
Pro příklad, v SR se mají zvýšit v roce 2022 ceny elektřiny o 10 až 15 %, v ČR o 70 až 80 %. Ceny plynu se mají v SR zvýšit o 10 až 25 %, v ČR o 50 až 70 %. Nebo proč Innogy prodává plyn domácnostem v ČR např. u odběru 1 500 m3 za dvojnásobnou cenu než v SR? Řešením je odkup energetických společností státem, včetně zásobníků plynu od RWE, zkvalitnění regulace, investice do úspor energie a vysoce účinných zdrojů, využívání zemního plynu zejména na základě dlouhodobého kontraktu s Gazpromem.
Lidé vždy hledají jednoduché odpovědi na složité otázky. Situace kolem certifikace plynovodu Nord Stream 2, hrozba nových sankcí vůči Rusku a omezení dodávek plynu Gazpromem do Evropy přes Ukrajinu je pro mnohé takovou odpovědí na otázku, proč se ceny elektřiny a plynu zvýšily. Zkrátka jako vždy za všechno může Putin. USA jsou zde jaksi mimo hru. Váš názor?
Pan premiér Fiala je již opatrnější ve svých prohlášeních, ale přesto by neměl hovořit o vydírání Evropy Ruskem, a o možné válce hovořit více diplomaticky s cílem co nejvíce přispět k vyřešení sporu, ne spor rozdmýchávat, nechceme přece válku. Navíc čeští politici zvyšují svými výroky ceny energie a poškozují ekonomiku ČR, která je ve velmi špatném stavu i tak, viz zadlužení státu. Západní politici řady států v praxi znormalizovali vztahy s Ruskem, stejně by měla postupovat i ČR. Je jasné, že Rusko patří do Evropy, ze západu také kritizují Rusko, uzavírají ale různé kompromisní politické dohody, aby na druhou stranu přispěli k uzavření řady lukrativních smluv průmyslových podniků svých států s ruskými firmami, a uzavřeli i dlouhodobé smlouvy na odběr plynu s Gazpromem za velmi nízké ceny. Nikdo z nich nezpochybnil, že by Rusko neplnilo svoje smluvní závazky v dodávkách plynu. Kdo chtěl, mohl si nasmlouvat více plynu.
Není jasné, o jaké vydírání ze strany Ruska se jedná, ruský plyn z dlouhodobých smluv je minimálně o polovinu levnější než plyn z burzy. Ceny plynu na burze již stavuje více regulace ze strany EU než tržní vztahy. EU uměle zvyšuje ceny plynu na burzách formou povolenek a svázáním cen elektřiny s plynem, cílem EU jsou co nejvyšší ceny plynu a elektřiny. USA zase odvozují ceny energií od cen ropy, cenu ropy se jim podařilo stlačit politickými prostředky, a masivním využíváním čtyřikrát levnějšího zemního plynu, než je cena v EU, i částečnou tolerancí uhlí. Politika v USA slouží ekonomice, pod hrozbou sankcí za Nord Stream 2 zvyšují cenu plynu v EU, a tím svoje zisky z exportu zkapalněného plynu. I proto musí mít ČR dobré vztahy s Ruskem. Musíme se naučit v ČR dívat se na vše pragmaticky, nikdo nám nepomůže, musíme si pomoci sami.
Převzato z webu Sputnik.
