Kudy z krize

Dnes 5. září si připomeňme jednu z nejzajímavějších osobností politického a kulturního života naší země v 19. století, básníka, prozaika,

Po tragickém úmrtí krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli s následnou „poručnickou“ vládou Oty V. Braniborského nastala

Požaduji svědectví, spolehlivá svědectví, nikoli možnosti, důkazy, nikoli deklamace. A co mi po Bohu může býti dražší nežli vlast? Avšak

Píseň veselé chudiny Jižť nám zima přišla, slyštež, odraní! Zle sme se přivoděli a šatuov nenie! Zlý vietr věje, zlá

„Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jenž zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako

Nové tisíciletí nastolilo nový problém v chápání budoucnosti naší evropské (euroatlantické) civilizace. Mnozí ji vidí jako v plném rozkvětu, ale

Obec potřebuje zákony, jež budou na první místo stavět duševní dobrost, na druhé tělesnou, na třetí hodnoty hmotných statků, sloužících